Rozhovor závodníků z MISTROVSTVÍ EVROPY ESKA
Přinášíme krátký rozhovor s reprezentanty našeho klubu Jiřím Hajným, Hanou Vohradníkovou a Veronikou Žwakovou, kteří se v listopadu zúčastnili ME ESKA (European Shotokan Karate Association). Jak se připravovali, jak si vedli a jaké byli jejich pocity si můžete přečíst na následujících řádcích.
Jak jste se na ME připravovali?
Jiří Hajný: Tréninky jsme měli třikrát týdně a spolu s českou reprezentací jsme se zúčastňovali několika dvoudenních soustředění.
Kde přesně se ME konalo?
Veronika Žwaková: Mistrovství Evropy ESKA se konalo 25.-26.11. 2006 v krásném švýcarském městě Luzern, které je proslaveno svými nejstaršími dřevěnými mosty v Evropě.
Jak probíhala cesta?
Jiří Hajný: Cesta byla dlouhá, jeli jsme skoro celých 12 hodin. Do Luzernu jsme se dopravili lehátkovým autobusem. Díky povídání se známými z reprezentace to však uběhlo docela rychle.
Byla organizace soutěže v pořádku?
Hana Vohradníková: Organizační zajištění musíme velmi pochválit. Předem vypracovaný program se jim podařilo splnit na 5 minut přesně.
V jakých kategoriích jsi startoval/a?
Žwaková Veronika:
Juniorky kata i kumite, Seniorky kata i kumite, kumite team
Hanka Vohradníková:
Juniorky kumite, Seniorky kumite, kumite team
Jiří Hajný:
Junioři kumite, kumite team, Senioři kumite team
Popiš svou cestu turnajem.
Veronika Žwaková: Jelikož to byly mé první mezinárodní závody, tak jsem k nim i přistupovala. Před nastoupením na jednotlivé kategorie jsem se věnovala dostatečné rozcvičení. V kata jsem se probojovala až do semifinále, kde jsem skončila celkově na 8. místě. V kumite v obou kategoriích jsem prohrála hned v prvním kole. Na tatami jsem se snažila podat svůj nejlepší výkon, ale soupeřky byly na velmi vysoké úrovni, kam já jsem ještě nedošla. Byla to obrovská zkušenost a doufám, že takových budu mít ještě spousty!
Hanka Vohradníková: Přestože výsledky hovoří naopak měla jsem ze svého zápasení dobrý pocit. Vcelku jsem měla 5 zápasů, z toho jeden vítězný a dvě remízy a dvě prohry ze kterých jsem byla zklamaná protože jsem se velice snažila ale zápasnice byly zkrátka lepší.
Jiří Hajný: V kategorii kumite individual nestálo štěstí na mé straně. Hned v prvním kole jsem potkal výborného polského závodníka, jemuž jsem kvůli jeho vysoké rychlosti a koncentraci podlehl. Polák byl opravdu ve formě a posléze vyhrál celou kategorii a obdržel za svůj výkon velký pohár. V týmech se situace trochu zlepšila. Za juniory jsme si nalosovali Portugalskou reprezentaci. Svého soupeře jsem porazil, ale ostatní Češi bohužel nevyhráli, a tak jsme nepostoupili. Za seniory jsem měl nejlepší pocit ze zápasu, ačkoliv mi rozhodčí, podle mě neprávem, neuznali techniku a nad anglickým protivníkem jsem prohrál. Atmosféra byla opravdu napjatá a diváci burcovali při každém střetu...
Jak se vedlo ostatním českým závodníkům?
Jiří Hajný: Ostatní závodníci podávali vyrovnané výkony, ale do finále se podařilo probojovat jen pár šťastlivcům. Filip Peřinka zvítězil v kategorii individual kata – kadeti a stal se tak mistrem Evropy pro rok 2006. Stejně i juniorský kata tým (synchronizované sestavy) vybojoval zlatou medaily. Z holek byla nejúspěšnější Lucie Pernicová, která za juniorky obsadila v kata individual hezké 4. místo.
Zaujal tě na soutěži někdo svými výkony?
Veronika Žwaková: Ano, jeden ruský závodník,ale nevzpomenu si na jeho jméno. Zaujala mně jeho přesnost a nadhled v kumite.
Hanka Vohradníková: Určitě ano, nemohu mluvit o jednotlivcích, protože jsem viděla spoustu dobrých závodníků, kteří byli na úplně jiné úrovni což mě ale donutilo se zamyslet a troufám si říct, že mě i motivovali k tomu abych na sobě začala víc pracovat.
Jiří Hajný: Výkony soutěžících celkově potvrzovali fakt, že se jednalo o mistrovství Evropy, takže úroveň byla opravdu vysoká. Ale velice mne zaujali reprezentanti Ruska. Obzvláště jeden. Jeho přehled nad děním na zápasišti převyšoval všechny ostatní. A vážně mne dostal svým stoickým klidem během kumite. Bez jakýchkoliv emocí drtil své soupeře, až nakonec kvůli malé chybě skončil třetí.
Co tě čeká dál ve sportovním a osobním životě?
Veronika Žwaková: Mým největším cílem je dostat se na Mistrovství Světa JKA za 2 roky
Hanka Vohradníková: V karate teď máme chvíli pauzu od všech možných akcí, takže nás čeká přípravné období kdy se budeme učit nové věci a pracovat na sobě i v jiném směru než je ten závodní. A v osobním životě krušné zkouškové období ale hlavně Vánoce strávené s blízkými a spousta dárečků:-)
Jiří Hajný: Tímto turnajem se uzavřela letošní závodní sezona, takže v tréninku přecházíme do přípravné fáze. V osobním životě mě v nejbližší době čeká velké rozhodování kam na vysokou školu a tento rok také dělám maturitu, takže se bohudík nenudím:-)